Jda prašnou cestou za Štěstím
used jsem v šedé trávě:
Zde počkám tě! Já tuším, vím,
že tudy půjdeš právě!
A čekal jsem a usnul jsem
pod lípy baldachýnem –
a když jsem procit, zmámen snem
byl jsem jak mladým vínem.
Kol vůně. – Slunce za lesy. –
Ach, Štěstí přešlo v dáli!
Jen hvězdy se mi s nebesí
a v prachu růže smály...