Vysoká slunečnice –
po ní se svlačec pjal
a v její zlaté líce
roztoužen pozíral.
Svůj bílý kalich zvedal,
by dosáhl až k ní,
by mohl zulíbati
ty tváře sluneční.
Leč ona stála hrdá,
tak chladná docela –
a svlačci v oku velká
se slza blyštěla.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NEŠŤASTNÁ LÁSKA · Karel Dostál-Lutinov · Poetry Cove