Bez Tebe, Bože, nelze žít,
bez Tebe pusta země,
bez Tebe hasne slunka svit
a smrt se sklání ke mně:
Ó, Bože, Duchu života,
pod nímžto vesmír kolotá,
viz, k tobě zdvihá toužný zor
na malé hvězdě malý tvor!
Na líci růže uvadnou,
uvadne kvítek bílý,
nad tělem hroudy zapadnou,
duše jen stále kvílí:
Ó, Bože, Duchu nesmírný,
Jenž zíráš v kolot vesmírný,
viz, k Tobě zdvihá toužný zor
na malé hvězdě malý tvor.
Jak kámen z ruky puštěný
se řítí do propasti,
tak člověk, Tebe zbavený,
nenajde nikde vlasti.
Jen k Tobě, k Tobě duše má
se vznáší, vzpíná, odlétá,
v Tvých cherubů se vmísit sbor
sní malé hvězdy malý tvor.