Skip to content
1871–1923

Modlitba nadčlověka.

Karel Dostál-Lutinov

Děkuji tobě, Bože, že jsi mne povýšil, však moji krutou žízeň jsi zcela neztišil.

Po lesku, moci, slávě nesmírný je můj hlad – já nad veškerým tvorem chci, musím panovat.

Mně nestačí jen těla, dej také duše sem, a dej mi celou říši – Mně nestačí má zem!

A dej mi jejich kroky a jejich každý hled a dechnutí jich každé – ó Bože, dej mi svět!

A dej mi tisíc roků – most bude vystaven a na hvězdách co vládce já budu pozdraven!

Nesmírná je má žízeň, nesmírný je můj hlad – ó Bože, prosím, ustup a nech mne panovat.

Nestav se mezi trůn můj a oddaný můj lid, buď ty jen pouhou bájí – a mne nech Bohem být!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.