Mně zdálo se, že’s umřel nám
nám bylo cize, hluše,
jakoby českým krajinám
odešla česká duše.
Jakoby Říp a Vltavu
odnesli z české země,
jakoby Praha vymřela
a věže stály němě.
Jak byl by umřel hrdina
a našich srdcí kníže,
jak by se tepna přetrhla,
jenž vnuky k dědům víže.
Hlavičko moudrá, šedivá!
Pravice, dive lidský!
Ty srdce zlaté, předobré –
zůstaň tu s námi vždycky!