Skip to content
1871–1923

MATKO PŘEMILÁ!

Karel Dostál-Lutinov

Já mám ráda otce, matku, bratříčka a sestříčku, ale ze všech nejraději svatou Boží Rodičku.

Jako moje zbožná máti tak ji ráda mám i já. Ona naučila mne se modlit: Zdrávas Maria!

Matičko ty dobrotivá, kdo by neměl Tebe rád, kdo by s láskou nezpíval Ti: Pozdravujem tisíckrát!

Ty nás hájíš, Ty nás těšíš, Ty nám chvátáš k pomoci, Ty nás vlídně opatruješ v úzkosti a nemoci.

Tys nám dala Spasitele, vrátila ráj ztracený, Tebou je náš chmurný život jako sluncem zlacený.

My jsme vzdáleni tak Boha, Ty nás vedeš k němu blíž, a když nejsme hodni jeho, laskavě se přimluvíš.

Kdybych byla velkým mistrem, jenž zná krásně malovat, namalovala bych Tebe, jak nás umíš milovat.

Ale že jsem chudé dítě, kvítek mochny nesu jen, aby řekl, jak Tě ctíme, nejmilejší ze všech žen!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
MATKO PŘEMILÁ! · Karel Dostál-Lutinov · Poetry Cove