Matičko Kristova, klíčnice nebe:
za duše v očistci prosíme Tebe!
Mateřskou přímluvou otevř jim bránu,
ony už touží tak po Kristu Pánu!
Chybily, zhřešily, zbloudily v scestí –
v lítosti úpějí po rajském štěstí.
Zhřešily v slabosti, chybily v zlobě,
v lásce však volají, Matičko, k Tobě:
Zdrávas buď, Královno, ztiš Boží hněvy,
vzdýcháme vyhnaní synové Evy !
Syn tvůj nás vykoupil, milosti plná,
dej, by nás obmyla krev, spasná vlna!
Dej, ať se v srdce jim, zármutkem spjaté,
s oltářů vyřinou krůpěje svaté,
ať se už zkonejší touha a trýzeň,
ať se už ukojí po Bohu žízeň!
Matičko, skloň se k nim vlídnou svou tváří,
nebeský mír ať jim na věky září!
Ó šťastné shledání s Matkou a Synem!
Dej, ať se v blaženství k sobě tam vinem!
Matičko, nech tvůj plášť hrdiny zhalí,
kteří své životy za vlast svou dali:
Probuď je ze smrti k novému žití,
nech věčné světlo jim v nebesích svítí.