Te seš tajak rozmarinka,
dež se pantló veparádi,
jak leluja, jak slonečko,
jak fijalka v hájo.
Dež si kráčiš do kostela,
zvone jasňéš vezvánijó,
chlapci hlave nazdvihojó,
na keryho oščořiš se,
mesli, že je v rájo.
Celó hrobó sleši s kóro
vezpěvovat anděličke,
sleši hrát jich na hosličke,
na fléte a klabrnéte,
vize děti za drožičke
jako kvitka v májo.