Radostné díky vzdávám
za lásku přítulnou –
a komu ublížil jsem,
odpusť mi vinu mou.
Do jiných krajin půjdu,
svět uzřím nových krás –
však v hloubi srdce budu
vždy nosit, drazí, Vás.
Vám, sestřičky mé, nebe
dej sňatek blažený!
Vám, bratří, dobré duše
dej Pán Bůh za ženy.
A buďte tady s Bohem,
mír s Vámi přebývej,
a květný máj a radost
vám skráně ovívej.
Až na těch modrých horách
se otevře mi svět,
k vám ještě jednou zpátky
obrátím toužný hled.
Až půjdu přes ty háje
a přes ty potoky,
já po vlnách vám vzkážu
svůj pozdrav hluboký.
Až uzřím bílé mraky
letící v dálavy,
já po nich pošlu taky
vám věrné pozdravy.
A za noci až hvězdy
na nebi vyskočí,
v nich spatřím vás – a slzy
mi vhrknou do očí.
A když pak vánek sladký
k nám od vás doletí,
já přijmu jej jak pozdrav,
jak sester objetí.
A když pak uslyšíte,
že shasly moje dny,
ó, poříkejte za mne,
otčenáš upřímný.