Mně po komsi je teskno,
div srdce nevyskočí –
má smavé důlky na líčku
a slunečka dvě oči.
Má hlásek jako hrdlička
a dušičku tak jemnou,
má ňadra věrná, přítulná,
kraj světa šla by se mnou.
A já ji rád mám ze srdce,
já veď bych ji až k ráji –
však anděl s mečem stojí tam
a před námi jej hájí.