Ó mučedníci blažení!
Záříte v kráse Boží! –
Vy pravdu světu nesli jste
a svět vám dával hloží.
Vy žíznivým jste dali pít,
hladným jste byli chlebem,
a svět vám platil šelmami
a sekyrou a hřebem.
Vy nahé odívali jste,
žaláře otvírali,
a za to obnažili vás
a ruce v pouta dali.
Vy bloudícím jste radili,
útěchu chorým nesli,
za to jste byli vyhnáni
a vysíleni klesli.
Co vy jste k Bohu volali
a bolestí se třásli,
hříšníci se Vám rouhali
a na mukách se pásli.
Leč nejvíc ona trpěla
jež spásu světu dala,
a opuštěná, zhrzená
pod křížem zaplakala.
Tys mučedníků královnou,
ó Máti naše drahá,
a s nebes výšin v celý svět
Tvá moc a sláva sahá.
Hle, kvítko rudé pivoňky,
Ti nese ruka dětská.
Kéž vzplaneme, jak pivoňka
je krev a láska všecka!