Za dědinou lučina,
tanec se tam počíná,
v trávě bílá děvčátka
honí se jak koťátka.
„Žežulinka z údola
kuku, kuku zvolala:
Pojď, Aničko, dokola –
trala, trala, tralala.
Ptáček lítá kolem stromu,
slunéčko jde kolem nebe,
tak my, naše Andulinko,
točíme se kolem tebe.
Zeleňoučká travička,
a z ní voní fijala,
my jsme samá písnička –
trala, trala, tralala.
Jenom jedna nezpívá
z Bělidelských děveček,
chodí smutná, truchlivá –
ztratila svůj věneček.
Neroste už toho kvítí,
aby mohla nový víti –
Kde pak jsi ho nechala?
Trala, trala, tralala.“