Hlóčela je lodračena,
córa rostopášná,
dneska tajak ovečka je,
furyja hneď strašná.
V litě jak be neoměla
napočétat sedum, –
z jara hajsá, přelezla be
Vechodilom před dum.
Hokoce a břehe trhá,
cely rola krade,
a co nakradla, to háže
drohém do zahrade.
Počké, šak tě dochtor Překrel
naoči pořádko,
hrant tě zvihne na Zlechově,
stavi jož přehrádko.
Nebodeš chodit kasátum,
tólat se procházkó,
bodeš pěkně vodo noset
jako na provázko.
Bodeš město veplachovat
a zalivat kéle –
počké, me tě naočime
piskat po kostele!