Ó Bože, jenž jsi z matek lůna
vyvolal syny k životu –
krev z krve – nedej srdcím puknout –
nech vrátit se je v jásotu!
Ó Bože, kde jsou tvoje chrámy?
Kde dům náš? Dým a rumiště.
Kde naše vlast? Zem cizí chmurná,
hlad, mor a bída! To je vše!
Ó Srdce Dobré, jež jsi pokoj
hlásalo lidstvu v dávný čas,
Ty na přímluvu Svojí Matky
mír světu vrať a lidstvo spas!
Ó duchu světa, jsi-li jaký,
jen udrž toto vraždění,
a věčně tobě vděční budem
za zlatý déšť a dobu žní!
Bez uzdy nyní volně žijem –
tyrani táhli do boje –
milujem, hýříme a pijem –
než svět se zboří. Evoe!
Ó vládce světa, neznám rad tvých.
Však napravit-li chceš ten svět,
tvá metla ještě musí mrskat
a mrskat, mrskat mnoho let.