Už není na tobě plodů usmívavých.
Víš, když jsme se poznali?
Tenkrát v očích ti hořely hrozny,
na rtech ti kynuly višně,
na skráních rděly se broskve
a ňadra tvá – jabka granátová...
Ty jsi mým stromem uprostřed ráje. –
Tvé ovoce spadlo. Spadl i had?
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.