Chodí sadem zářivá
s lesklou konví, zalívá:
Pijte, moje květiny,
růže, máky, jiřiny.
Prochází se, sama květ,
v slunečný si zpívá svět:
Rosťte, brukve, špináty,
fazole i saláty.
Nezapomeň, dívko má,
že je jedna květina,
kdyby vláhy neměla.
že by zvadla, zemřela.
Květina ta srdce je,
opuštěné, vyprahlé,
padne rosa z očí tvých,
bude zase květ a smích.