Skočil mi kudrnáček do klína:
Jak prý ta písnička počíná.
Která? Ta známá neznámá? –
Ta o tom beránku s rohama.
Kudrnáčku zlatý, houpy hou,
vystrojíme svatbu velikou:
Pepř budem rozdávat s paprikou!
Hopsa, hošku, od země,
hostí sobě nazveme,
dobře mít se budeme.
Pozveme si lilije:
V zář se každá zavije,
číšku rosy vypije.
Nazveme si slunečnic,
zlatý pás do tmavých kštic,
k nebi zbožně zdvihnou líc.
Také máky přiskočí:
Duhu v měkkém vrkoči –
až se hlava zatočí.
Potřebujem básníka:
Pozvem na to slavíka,
ten tak sladce naříká.
Hoj, ta naše zahrádka,
krásná jako pohádka,
všude zlatá poupátka!
Pustili tam berana,
pokopal ji nohama,
potrkal ji rohama.
Ouvé! Ouvé!
Dúc!
(Ducl jsem hlavou do čelíčka –
achichi – chichichi –
a mám zas nového přítelíčka.)