Anda dívka jako svíčka.
Dukátů-li neměla,
měla líčka jako z mlíčka,
ráj byl, kde si zapěla.
A když byla Anička,
dal Bůh také Janíčka.
Janík chlapík byl jak struna.
Scházel-li mu lán i dům,
ramena měl přece junná
a tu naděj k nebesům:
že, když Bůh dal Aničku,
v mále dá i kravičku.
Upleskali domek malý,
kolébku jim kmotr dal,
a když malí přirůstali,
nebyl z toho trud ni žal:
Dal-li Pán Bůh zajíčka,
dal mu také trávníčka!