Zbuzen slunkem, vonným květem
opustil jsem zemní dům,
zpívaje se toulám světem,
skláním číše ku svým rtům.
Piju, zpívám, piju, zpívám,
bručím, lítám, hraju, sním –
po zábavě odpočívám –
hospodařit neumím.
Kdo by zkoumal moudré spisy –
blázen přišel o rozum –
já se nejradš učím z mísy –
dejte pokoj – zum zum zum.
Jaksi bylo, jaksi bude –
toť má filosofie –
včera kvetly růže rudé,
dneska kvetou lilie.
Až pak podzim zašelestí,
v ocůn lehnu s paní svou –
krásný světe – mnoho štěstí! –
dvacet přijde místo dvou...