Synové církve zpívající!
vy zvony dómů, zvonky chat,
nech zazní zpěv náš hřímající,
ve světů hymnu splývající –
nuž lýra k lýře, k bratu brat!
Meč odpočiň a, v levé dlani lýru,
zapějme píseň víťězství a míru,
nám bratrem skřivan s písní jímavou,
nám sestrou moře s bouří hřímavou,
a dávných věků duchové
nám podávají ruce své.
Isaiáši! Vlídně shlédni k nám!
Jeremiáši: Buduj s námi chrám!
Miláčku Páně: Orlem slétni k nám!
Otče náš, Dante: Veď nás k výšinám!
Cherubi v ráji: Souzvuk dejte hrám!
Kriste, náš Králi: Vládni zpěvům sám!
Sláva je tráva,
čest světa je dým –
jen ten k světlu vstává,
kdo, Pane, je Tvým.
Tvou naše píseň,
Tvým každý náš rým.
Přijď, Duše svatý,
zdroji tuch a krás,
k nebeským oknům
zářným zdvihej nás,
neznámých světů otevř hráz
a dej nám píti pravého žítí jas!
A vítězně nech táhne v Duše
našich písní hlas!
Sláva je tráva,
čest světa je dým,
jen ten k světlu vstává,
kdo, Pane, je tvým.
Tobě se vzdává
každý náš rým.
Alleluja! Bohu sláva!
Alleluja! Elohim!