Skip to content
1871–1923

AUTOPORTRÉT.

Karel Dostál-Lutinov

Má tvář je tvrdá, kamenná. Zda víte, co to znamená? Má tvář je štítem v dešti střel, jímž provází mne nepřítel.

Mé oko bývá přivřené, by nezřelo rty skřivené a šípy zračných pohledů, jež zkaleny jsou od jedů.

Můj hnědý vlas je prořídlý jak les, jímž dravé bouřky šly, a do čela a do lící brázd vryla starost smrtící.

A chceš-Ii krátké resumé: Můj život vypsán v tváři mé. Kdo chce, z té knihy možná číst: Žal, rozkoš, lásku, nenávist.

Ach, ano, přiznám: hořkou zášť mám ku zdánlivým mužům zvlášť a sladký úsměv smavých Mus zhořk’ na mých retech v sarkasmus.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
AUTOPORTRÉT. · Karel Dostál-Lutinov · Poetry Cove