Bouří se prachu chuchvalce –
to jede Fridrich od Falce,
by Čechům kraloval.
U hranic zemských za všecky
Šlik přivítal ho německy –
ať žije český král!
Král sice česky neumí,
však českým dámám rozumí
i vínu – a tak dál.
Zná dobře mít se z cizího –
je těžko najít lepšího.
Ať žije český král!
Na hradě šlechta holduje,
král pije, tančí, hoduje,
až řinčí hrad i sál –
a zatím pastor Škultety
chrám Vítův čistí prokletý.
Ať žije český král!
Sochám se nosy urazí,
pálí se skvosty, obrazy,
jež Karel nastřádal.
I kříž, jenž visí nad kůrem,
se trhá na zem s rachotem –
ať žije Český král!
Císařští táhnou na Prahu,
by připomněli přísahu,
již národ vládci dal;
vojáčci čeští rukují –
leč Fridrich s panstvem pije, jí –
Ať žije český král!
Na Bílé hoře sražen šik,
Německy velí Thurn a Šlik
i Anhalt jenerál...
U Hvězdy v posled krvácí
ve službách cizích Hanáci –
ať žije Český král!
Král utek’ s tlupou cizích band,
a zákonný pán Ferdinand
zas na svém místě stál –
českému zrádci nevěřil,
byť tento volal ze všech sil:
Ať žije český král!
Hoj, milí páni pastoři:
Už trochu z ran a příkoří
se národ vylízal:
Už byl by čas jej zabít zas!
Jen škádlit Řím! Vem Čechy ďas!
Ať žije pruský král!