Jakoby na konci života
najednou stojíme cizí;
sotva se z klasů zrak vymotá,
v hlubině lesa už mizí.
A jaké pod nebem ticho je,
do něhož včely jen bzučí!
Na výspě uprostřed příboje
srdce tu modlit se učí.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.