V tichu noci sedím sám
s duše touhou lačnou,
a jak do tmy naslouchám,
písně zvonit začnou.
Minuty jak měří čas,
chvíle stihá chvíli,
z duše vynoří se zas,
co v ni dnové skryli.
Rozhořeno v čistý žár
splývá ve skutečna tvar
utajené snění,
bolest, touha, krásy stín
rostou duše ze hlubin,
v písně se mi mění.