Mé drahé dítě, sladce spi!
Je tmavá noc a hvězdy žádné,
květ, který kvetl včera, vadne,
je chladná noc a mlha padá,
mé drahé dítě, spi!
Už táhne jeseň, dítě, spi,
a s jasanu se listí tratí;
to léto se už nenavrátí,
v němž měla’s mne tak žhavě ráda...
Mé drahé dítě, spi!
Jen, dítě moje, sladce spi!
Ten život, který přijde zítra,
snad obraz tvůj mi vyrve z nitra,
snad svadne naše touha mladá.
Mé drahé dítě, spi!
A nevzpomínej ani, spi!
Dny naše – listí opadané,
a se stráně už vítr vane.
Ty’s měla mne tak k smrti ráda...
Mé drahé dítě, spi!