Znaven písní v šeření podvečera
prostřed květů v zahradě usnul Horác.
Modré zvonky ševelem rozhoupaly
v tichou se píseň.
V starých stromů listoví přitemnělém
stichly ptačí důvěrné rozhovory,
včely zvučně šumící nad záhony
svěsily křídla.
Básník zmlkl. Večera klid si žádá.
Ale v teplém západu rozjiskření
slunné lásky záplava dlouze v čelo
člověka líbá.