Usměvavá, hravá, dětská duše tvoje
zamihala se mi čistým proudem krásy;
jako zavlní-li obilnými klasy
větru dechnutí, jsem pln byl nepokoje.
Úzkým pramínkem když z bohatého zdroje
prýští příští proud, v tom symbol tvůj je asi,
do stínů tvých řas a v měkké tvoje vlasy
otázek mé duše vplétaje se roje.
V mladosti své hájích usměvavá, hravá
běžíš vedle mojí podlomené síly;
zda se v jedné chvíli sama nedáš k cíli?
A kde odpočine horká tvoje hlava
před soumrakem?... Zatím svítí v nitra boje
usměvavá, hravá, dětská duše tvoje.