Tiše, tiše do květů
položil jsem hlavu tvou,
konvalinek bílé zvonky
voněly ti pod hlavou.
Natrhal jsem anemonky,
na hruď bílou ti je dal,
pak jsem stranou v trávě tu
pohádku ti povídal:
O princezně, které spaly
velké touhy ve hrudi,
o princi, jenž přišel z dáli,
a ty jeho oči plály,
že se ptáci v písních ptali,
zda ty touhy probudí...
Tiše modré anemonky
ležely ti na hrudi.