Buď Iselinou, moje snivé dítě,
je jasná letní noc,
já v náruči své toužné skryju si tě,
buď Iselinou moje dítě,
pojď snům mým na pomoc.
Ze křoví Pan se skrytě na nás divá,
jak ležíš v loktech mých,
zpěv tichý ze hvězd do krajiny splývá,
i v duši mé to zní a zpívá
a do polibků tvých.
Pták ze sna vzbuzený snad poděsí tě,
snad noční motýli,
mé políbení utiší tě hbitě;
buď Iselinou, moje dítě,
den bude za chvíli.