V hodině večera sedím sám,
stišení přírody naslouchám;
větvičky nejtišší zašeptání
rhytmické písně má divné zdání.
Z šera se kvetoucí bílé stíny
jakoby tyčily nad hrob viny.
Tajemný smír a toužný sten
jediný soulad, horký sen.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
NÁLADA ŠERA. · Adolf Bohuslav Dostal · Poetry Cove