Vlhká vůně z lesů vála,
do skalin tě sledovala,
nad tebou se usměvavá,
modrá, čistá hloubka pjala.
Voda dole stříbrem hrála,
kde se propast otvírala,
nad níž tvoje mladá hlava
v haluzích se tiše smála.
Za jezerem v dálce kdesi
polo skryta pod útesy
kaplička se probělává.
Dnes se na ni mlha věsí:
vše se tu dnes mezi lesy,
zázračnější kráse vzdává.