Ach! kde jsy má? kdes hrdličko! Do kterés letěla pouště? Pověz! kde jest tvé hnízdečko? V jakém háji najdu tě?
V jaké skále, neb jeskyni Tebe smutný hledat mám? Dej hlas toužícýmu nyní Libý, ať se tě dovolám.
Aj! tu slyším mezy lesy Nějaký přelibý hlas, Ozvi se hrdličko, kde jsy, Řekni ke mně takto zas:
Já jsem to ta, kteréž hledáš, Skrz kterou srdce soužíš, Čekej! však se předc dočekáš, Po které dávno toužíš.
To když zaslech mysliveček, Mezy houštím se skrýval, Dlouho v háji mileneček, Až přijde, sy počíhal:
Tam na drnu sedě tíše, Držel své sýtě stále, By ji chytil co nejspíše, A s ní se těšil dále.
Však když dlouho neletěla, V naději pořád seděl, Když do sýtě jít nechtěla, Co má činit? nevěděl:
Y spomněl sy, žeby mohl Hlas píšťalky vypustit, By ji tak přivábit mohl, Potom na ni sýť spustit.
Sotva počal hlas vydávat Na píšťalku přemile, Brž ji spatřil sem tam skákat Okolo sýtě bílé:
Jakby ona k ní jít chtěla, Jakby zas nechtěla jít, Jakby to dobře věděla, Žeby v ni neměla být.
Vidí pletky natažené, Předce se neoslýchá, Vidí sýtě nastrojené, Do nichž sama pospíchá,
Neb tím hlasem hned pojata Byla krásná hrdlička, A v tom hned byla zajata K radosti myslivečka.
Tuť se hned chtěla vyplecy, Jak byla přitažena, Když pak nemohla utecy, Křidýlka roztažená
Hned sklopila, na zem dala, Tak pod sýtí ležela, Na myslivce naříkala, Takto toho želela:
Jak od tebe podvedena Chytře jsem, myslivečku! Nyní vidím, že svedena Jsem skrze tvou písničku:
Ach kyž jsou mne má křidýlka Zanesla na tisýc míl! Bylbys mne můj myslivečku! Do svých léček nechytil.
Cookies on Poetry Cove