Sežloutlá kytička fialek
tichou vzpomínkou voní,
kam se ty ruce jen poděly,
jež ji uvily loni.
Ruce ty žehnoucí bělostné,
z duše jež jsem rád míval,
ruce, jež tiskl jsem ve dlaních,
když se večer kraj stmíval.
Sežloutlá kytička fialek
tolik vzpomínkou voní,
že ani rukou těch bělostných
nelze zapomnít pro ni.