Vesničkou snivou klekání již zvoní.
Zapadá rudé slunce za pohoří,
červánků odlesk v oknech chatek hoří
a pokosená luka opojně tak voní.
A voní senem, voní suchou travou,
hladiny rybníků stříbrem se lesknou,
za vodou někdo zpívá píseň tesknou
a zádumčivé sny mi táhnou hlavou.
A táhnou hlavou sny i celé žití,
vzpomínky spící v duši procítají.
Rackové perutěmi třepotají –
a uloží se potom k spánku v sítí.
Měsíc se jako rybí oko dívá.
Jdu cestou osamělou. Srdce bije!
Na blízku pes v předtuše smrti vyje.
Noc tichá. Racek v sítí odpočívá.