Let padesát dovršených dnes jsem prožil.
Co život? Moře bolu a pár šťastných chvil!
Nezešedivěl dosud ani černý vlas
a hřbet se neohnul jak přede žněmi klas,
však leta přešla. Prchlo mládí. Vem to ďas!
Jen plamen nadšení když v prsou neuhas'
a touha s těmi, kteří křivdu trpí, jít
a vrátit se buď na štítu, neb v ruce štít.
Kéž ruka moje ještě nepozbude sil,
chci držet pevně kord, bych dál se čestně bil
za pravdu, krásu, volnost, rovnost, bratrství,
jak ukládá mi velké vlasti dědictví.