Vlach zpívá krásně, uhlazeně,
ba mistrem jmín, kdekoli pěl:
než, aby srdcem z hloubi pohnul
a ňadra citem rozechvěl,
by duch se mocně vzhůru vznesl
a zrak se v slzách potápěl:
tak předce – byť i zvučně zpíval, –
syn jihu nikdy nezapěl!
Ten pěje ústy, pěje hrdlem
a srdce mlčí v zpěvích těch:
než od srdce a k srdci pěti
to dovede přec jenom Čech!