Země česká, krásná země,
roditelko jarých sil,
kolébko, v níž Čechů plémě
dost již slavných mělo chvil,
příjmi srdečný vděk náš,
po vděčnosti nás ty znáš.
Vychovala’s mnoho synů,
mnoho dcer na slávu svou,
dej, bychom i my dle činů
tobě byli oslavou;
tobě na zdar zní hlas náš,
po řeči nás matko znáš.
Dej nám, Bože, svojí síly,
dej nám dožíti se dob,
aby slaven Čech byl čilý,
nesvornost by klesla v hrob.
Slyš o Bože, slyš hlas náš,
ty nejlépe Čechy znáš.