Třeba přátel neměl nikde,
důvěřuj jen v osud,
zima krutá přišla na tě,
zima trvá posud.
Český háj však, české lesy
přec se zelenají,
zelená se naděje jich,
že se dočekají! –
Dočekají slavíků svých,
dočekají jara,
že se vrátí volnost vlasti,
sláva její stará!
Proto se nám tmavé lesy
stále zelenají,
proto v zimě v letě rovno
naději tu mají:
Že ta zima jarem bude,
že vyniknem strasti,
že zas svobodní žít budem
v slavné, mocné vlasti!