A teď sladká dívko moje
povznes v blahém pocitu
oči své, ty lásky zdroje,
k nebeskému blankytu.
Neb když k lásce Svrchované
lásky oko pohlíží,
rosa ta, co s nebe kane,
lásky kvítek ovlaží.
Ty hleď tam do nebes říše
a já chci se modlit tiše,
Bůh by svazku, sám jejž spjal,
svazku srdcí požehnal.