Dvojí však mi struna zvučí –
ku dvoum kvítkům láskou lnu, –
a když z jedné píseň pučí
druhé struny též se tknu;
Oba kvítky samo nebe
zasadilo ve hruď mou,
dadouc dívenko mi Tebe,
a vlast moji milenou.
Láskou k Tobě, dívko skvělá
zkvítá růže zarumělá,
láskou k vlasti, bratřím svým
květ – s kalíškem krvavým!