Jsem chudá jen švadlenka,
však s klýdným srdcem svým
u jehly i přádénka
svůj život protrávím;
mé tiché živobytí
je práci určené
a co chci více míti,
je-li spokojené!
A nemám dlouhou chvíli
při nitích, jehlách svých,
vždyť nepřivede k cílí
nás dívky kupa knih;
nevíme-li, jak plésti,
příst, vařit, prát a šit,
musíme místo štěstí
se světem plahočít.
Vždyť zacházeti jehlou
není tak nesnadné,
máme-li ruku sběhlou,
chuť nám nevychladne!
Můžem si též zaspívat,
což práci neškodí,
nebudem aspoň zívat
a to vždy lahodí!