Sázej, děvče, rozmarinku,
sázej děvče majoran,
uvíješ mi z něj kytičku,
ovineš mi mou šavličku,
až zavolá císař pán.
S Bohem dívky, s Bohem budte,
nemějte to za nevděk:
vždyť jsme draze zakoupili
šavličku a kabát bílý
za náš krásný, mladý věk.
Mladý věk a děvče mladé,
škoda obou na stokrát;
když my táhnem do ciziny
kdo nám věnec z rozmariny
přijde na tichý hrob dát?!