Vzplanul hrad ten ohněm s nebe,
až se stráně osvítily:
a ty hrdé jeho báně
hrdou paní pohrobily.
Aj, Šelmberské rozvaliny,
sám zub času se vás leká,
že pod vámi na ženicha
hříšná paní z Dubé čeká.
S mnohým stoletím se váš věk,
s mnohým pokolením styká,
o Mráčkové ale z Dubé
pověst dávná nezaniká.
Pověst ta je pomsta na vás,
kletba bezbožného činu,
pro nějž posud uzarděny
pohlížíte na krajinu.
Šepotaj’ť si v krajině té
s temným lesem tiché stráně;
že lpí na vás stará kletba
znectěného hodu Páně.