Skip to content
1836–1905

Poutnické. (III.)

Václav Antonín Crha

Ty můj Bože, co těch dívek přijde ročně na Tábor a co teprv hochů táhne za nimi sem, z kraje, z hor!

A Ježíšek vyslyší tu mnoho vzdechů, mnohý pláč, mnoho dívek, mnoho hochů modlí se, – sám Bůh ví, zač.

Modlí se a pokukují hoši sem a dívky tam, hlavičky si zamotají, že nevědí, kudy kam.

Rozejdou se, hledají se, mají malou dušičku – až se najdou: ona v jeho a on v jejím srdíčku.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Poutnické. (III.) · Václav Antonín Crha · Poetry Cove