Lesy lesy temné, jaká poesie
v němém lůně vašem pěstována žije.
Vaše lůno pěje, co ptactvo šveholí,
znějí ve vás písně celého okolí.
Co o lásce pěly českých dívek hlasy,
ve vás uloženo zní po všecky časy.
Zpěvanek těch sklady, aby přišly k zjevu,
vyučily jste si krále všeho zpěvu.
Krále všeho zpěvu, českého slavíka,
s dívkami jenž jásá i také naříká.
Tebou, ptáčku písně všechněch časů žijí,
uč jen pěvce naše pravé poesii!