Komu srdce hořem puká
i kdo žiješ v štěstí
pojď do lesů – a zde uč se,
obé jak máš nésti.
Lkavě duní v útrobách svých
tajným bolem lesy
a přec ve vrcholích slyšíš
ptactva zpěvné plesy:
Taktéž i ty boly skrývej
tajně ve své hrudi,
usmívavé tvé pak líce
bratry nezatrudí.
Ač že hlasné lesem šumí
ptactva švitoření:
vážně vždy přec lesy stojí
v snivém přemýšlení.
I ty slastem neži celý,
kdo jsi šťasten posud:
pomni – prostřed u veselí
na vrtkavý osud.
Naslouchej té tajné mluvě
co ti lesy věstí:
lehce sneseš zlý pak osud
i mámivé štěstí.