Skip to content
1836–1905

Modré zvonky.

Václav Antonín Crha

Věj větérku do sádečku, kde ty zvonky zkvítají: a pošeptej moji milé, ať tu lásku netají.

Řekni jí, že, když ty zvonky sluncem lásky osloní, že je jemně rozkolébáš, že jí každý zazvoní.

Zazvoní pak zvonek modrý, byť i bez srdéčka byl: milujeť i dívka hocha, když jí srdce vyloudil!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Modré zvonky. · Václav Antonín Crha · Poetry Cove