O Maria, Matko lásky nekonečné,
Panno zázračná, cos tichou láskou svou
v sídlech nebešťanů došla slávy věčné,
cherubů žes andělskou teď královnou:
hvězdo jitřní, chráme lásky vznešené,
slyš lásky hlas tiché, lásky skroušené.
Zde mé srdce, Matko, citem rozechvělé,
a v něm dříme tiše čistá láska má;
dej, ať podobá se mořské hvězdě skvělé,
která věčně záříc, nikdy nesklamá;
ať je věrná láska má a milá Pánu
a nezvratna jak cedr na Libánu.
Ten pak, Matko, jehož obraz chovám v duši,
ať je věren Bohu, mně a lásce své,
dej, Královno srdcí, ať mou lásku tuší,
pakli souzen mi je k pouti světové.
Slyš své dítě, Matko, Panno žehnaná,
střež mou čistou lásku, buď jí ochrana,
ať vždy září čistá, mocná jako plamen
na Tvou čest a slávu, o Maria, amen.