Když mi v lůně drahé vlasti
blahé jitro svítalo,
kouzlo vlastenských mne písní
do života vítalo.
Údolem zněl nápěv touhy
a na stráních písně děv,
z útroby pak mužů českých
mnohý mocný slávy zpěv.
Proto cítím v útrobě své
touhu jakous zděděnou:
proto písně mé jsou tichou
písní vlasti ozvěnou.