Láska Tvá mi slastí zřídlo,
k němuž duch se s touhou nese,
a ač vím, že králem Ti jsem,
přec se duch před Tebou třese.
Třese úctou před Tvou láskou,
před bezednou její hloubí,
a tak se má velká láska
s velkou úctou k Tobě snoubí.
Pohled’, dívko, ku blankytu,
kde se hvězda lásky třese,
podejme si ruce, drahá,
a k své lásce modleme se.
Modleme se na kolenou,
v tajnost lásky pohříženi:
vždyť i král i císař kleká,
a modlí se v pokoření!